Cestování

Není to turistika, není to horolezectví. Je to adrenalin

Via Ferrata, volně přeloženo Železná cesta. Tímto světově známým termínem jsou označovány skalní výstupy, trvale osazené ocelovými jistícími prvky. Najdete v nich kramle, skoby, ocelová lana, žebříky či visuté lávky, mnohdy zavěšené v tak exponovaných místech, že se vám sevře nejen žaludek.
karabina na laně
Název Via Ferrata se používá v Italsky mluvících zemích. V německy mluvících zemích se ptejte po Klettersteigu. Je jich tam přehršel a vedou i na nejvyšší vrcholy Alp.
Vy sám budete potřebovat ferratový set, která obnáší horolezecký úvazek a dva kusy lana uchycenými k úvazku, zakončenými amortizéry a karabinami. Amortizéry poslouží v případě pádu na utlumení nárazu v okamžiku napnutí lana. Je to takový tlumič pádu. Náraz těla do lana není tak silný, aby způsobil jinak možné zranění.
žebřík na horu
Jak začít?
Po zakoupení, případně zapůjčení ferratového setu by bylo vhodné, se sním naučit pracovat. Základní informace vám jistě poskytnou v prodejně sportovních potřeb. Nic méně praxe je praxe. Osobně si myslím, že není od věci zajít na jakoukoli umělou horolezeckou stěnu. V každém větším městě se nějaká nachází. Místní borci vám vše názorně ukáží a vysvětlí. Vy si pak můžete zkusit i výstup některou z tréninkových cest na umělé, horolezecké stěně. Alespoň zjistíte, jak reagujete na výšku.
lezení po žebříku
Kam zajet?
V naší republice je na 46 odjištěných cest. Jejich lokaci najdete na webech, které se tématu Via Ferrat věnují. Tam taktéž najdete informace o zajištěných cestách v Evropě.  V naší zemi dokonce existují cestovní kanceláře, které mají v nabídce specializované zájezdy, jejichž náplní je zdolávání zajištěných cest.
Pokud se týče našich zajištěných cest. Ne nemáme velehory, ale nenechte se mýlit. Nadmořská výška nemá s obtížností cest mnoho co do činění.  Obtížnost se klasifikuje podle náročnosti výstupu. Relevantním je obtížnost a počet jednotlivých kroků v cestě, nutnost vynaložení síly či obtížně průchodná místa. Takový průchod traverzem těsně nad hladinou řeky Lužnice, vás neochromí expozicí, ale na jeho konci budete rádi, že jste se nenamočili.
Klasifikace
Zajištěné cesty klasifikuji 5 bodovou stupnicí. Od I.(A) Lehká Via Ferrata až po V. (D) Velice těžká Via Ferrata. V Itálii se setkáte s barevným značením. Od Nejlehčí Modré, přes střední – Červenou, po těžkou – Černou. Jako u sjezdovek.
Ještě jedna rada na závěr. Zdolávání zajištěných cest je docela návykové.  Je tedy možné, že se z ojedinělé víkendové aktivity stane pravidelný způsob prožívání volna. Pamatujte, že i mistr tesař se někdy utne, nepodceňujte náročnost a objektivní nebezpečí cest, Pády opravdu bolí.

Není to turistika, není to horolezectví. Je to adrenalin
Ohodnoťte příspěvek